Něco o Linuxu

SamozÅ™ejmÄ›, že jsou zde i další operaÄní systémy, ale v zájmu veÅ™ejnosti nejsou na Äelní pozici. My se podíváme, proÄ je tomu obrácenÄ› právÄ› u Linuxový distribucí.  

Jeho historie se asi zaÄala psát v roce tisíc devÄ›t set osmdesát tÅ™i. Tehdy muž jménem Richard Matthew Stallman pÅ™iÅ¡el s myÅ¡lenkou na GNU. Cílem tohoto projektu byl operaÄní systém, který by byl složen pouze svobodného softwaru. Napsal tedy novou licenci GNU GPL a tím to vlastnÄ› zaÄalo.  

Nebudeme se zde probírat celou historií, ale poukážeme si na fakt, který Linux Äiní výhodnÄ›jším proti Windowsu. Za ten se totiž musí platit. ZA jakékoli distro Linuxu nedáte ani korunu, takže pokud má nÄ›kdo tÅ™eba malou firmu, uÅ¡etří obrovské peníze jen za OS.  

Ale vidím, že budu muset vysvÄ›tlit ten pojem distro. ZkrácenÄ› je to od slova distribuce, a to jsou veÅ¡keré Linuxové odnože. Na rozdíl od jedné Äi dvou aktuálních Windows jich je spousta a vÅ¡echny lze provozovat ihned po instalaci. Ty nejnovÄ›jší se snaží co nejvíce podobat právÄ› Windows, aby byl pÅ™echod z nich na Linux ménÄ› nároÄný. Například Linux Mint je již k nerozeznání podobný a na rozdíl pÅ™ijdete až pÅ™i nÄ›kterých ménÄ› Äastých operacích.  

Systém práce s okny je pak vlastně totožný a na některé drobnosti si uživatel poměrně rychle zvykne. Velké rozdíly jsou až pak při instalacích, ale ty asi každý nedělá.  

Další obrovskou výhodou Linux distribucí je jejich možnost vyzkouÅ¡ení. Skoro vÅ¡echny totiž mají takzvanou Live verzi. Ta je na nÄ›jakých nosiÄích, z nichž lze tuto distribuci testovat bez jakékoli složité instalace. ProstÄ› zasunete DVD nebo USB a bÄ›hem chvilky pracujete v tomto OS. Pokud se vám nelíbí, nebo prostÄ› jinak nevyhovuje, vytáhnete zařízení a pracujete dále v tom samém prostÅ™edí, které v poÄítaÄi je. Testované distro nenechá ve vaÅ¡em stroji ani jedinou stopu. Což je prostÄ› vÄ›c, která nemá mezi OS podobnou možnost.