Když 2. srpna letošního roku, tedy v tuto chvíli mohu říci, že včera večer, odletělo z českobudějovického letiště, jehož výstavba byla provázena takovými těžkostmi, že je s podivem, že to tam radši nakonec neopustili rozestavěné, první větší letadlo s turisty, byla z toho pomalu dějinná událost. Jihočeský plátek začal chrlit jeden článek za druhým, po nespočtu výzev se sem přišly na ono první letadlo podívat údajně tisíce lidí, svoji šanci předvést se prostému lidu si nenechali ujít ani jihočeský hejtman a ministr dopravy.
A tím, že ono slavné letadlo přiletělo a zase odletělo, to neskončilo. Reportérka zmíněného plátku se dostala spolu s ostatními cestujícími do letadla, a tak jsem se hned dnes ráno mohl dočíst jak rozhovory s nadšenými pasažéry, tak i to, jak slavnostní přivítání jim bylo v tom cílovém Turecku nabídnuto.
To prý bylo něco! Čekaly tam na ně hostesky, ba i vodní slavobránu tak pro pionýry létání z Českých Budějovic měli, nechyběl ani červený koberec a ochutnávka místní speciality za doprovodu Smetanovy Vltavy! A dopravil je tam i původem zdejší rodák, jehož příbuzenstvo tu létávalo v minulosti a jenž prý byl rovněž dojat, že se sem mohl při této příležitosti vrátit.
A cestující? Ti prý plesali neméně. Jeden byl hrdý na to, že se o této nabídce dozvěděl v práci a hned v pracovní době do Čedoku volal, takže byl úplně ten první (jeho pracovní vytížení bych chtěl mít), další paní byla šťastná, protože jí pražské letiště připadá jako příliš hektické a složité na to, aby se na něm zvládala zorientovat (myslím si své), další (stejně jako já marně) vyjádřila naději, že se z tohoto skvělého místa v budoucnu bude létat do celé Evropy…
Ve čtvrt na jednu v noci tedy doletěli první turisté z Českých Budějovic do turecké Antalye. A bylo to prý úžasné. I když já jsem viděl ono naplněné letadlo a v duchu jsem zavzpomínal spíše na nedávno rozsezené pozadí, když jsem takhle jako sardinka letěl z George do Johannesburgu a pak z Londýna do Prahy.
A jsem zvědav, co bude teď. Když tam s nimi ta reportérka letěla, aby nám sdělila své dojmy, dočkáme se v Českobudějovickém deníku denních raportů ze života oněch šťastných pasažérů ve formě komedie Účastníci zájezdu?